Kde se vzala pověstná jednička se skautským kloboučkem v logu 1. oddílu chlapeckého? Od čtení foglarovek, přes tramping a cestování se Stanislav Zedníček alias Kobra dostal až k vedení střediska.
Kobra je lanškrounský rodák, bývalý vedoucí prvního oddílu chlapeckého (1991–2000) a vedoucí střediska Zubr Lanškroun (2000–2007), činovník střediska, aktivní člen Pětky.
Přestože ho obnova skautingu na konci šedesátých let věkově minula, od malička rád četl E. T. Setona, Miroslava Stingla, dobrodružné knihy, cestopisy a Rychlé šípy Jaroslava Foglara – Jestřába, komiksy, které mu otec kdesi pořídil. S kamarády z ulice začali jako dvanáctiletí podnikat „dobrodružné“ výpravy za okraj města. S knihou Správnou stopou v baťůžku se sami učili založit ohniště, připravit jídlo a pak vše zahladit, jak to dělali „zálesáci“. Založili si Klub foglarovského typu a semínko spojnice kamarádství a přírody bylo pevně zaseto. Na gymnáziu v Lanškrouně jako náctiletý pak začal „trempovat“. S přezdívkou Kobra (podle brýlí) objevoval pěšky, stopem, vlakem, na kole, po vodě, s kamarády a kytarou krásy tehdejšího Československa.
Při studiu na VŠ trávil veškerý možný čas, až sto dní v roce, venku s kamarády. Rád vymýšlel a organizoval různé aktivity a víkendy v přírodě. Byť v hlubokém socialismu, vedl děti na táborech organizovaných jeho kamarády v trampsko–skautském duchu. Na jedné z akcí, kde byl jedním z vedoucích, se poznal se svou budoucí ženou Danou, která sdílela stejné hodnoty a záliby. A také byla aktivní členkou turistického oddílu Stopaři v Kopřivnici vedeného Akélou, odchovancem Jestřába.
Od devadesátého roku pracoval Kobra v 1. oddíle skautů střediska Zubr Lanškroun. Postupně položil základy oddílové činnosti, tradičních podniků a aktivit Jedničky. Z jednoho nákresu symbolu oddílu na pamětní kartičky vzniklo oddílové logo – skaut „Jednička“ s kloboukem, které už zůstalo. Velkou inspirací k vedení oddílu mu byla Jestřábova Kronika ztracené stopy a oddíl v Kopřivnici. Například dnes již tradiční střediskoví Mafiáni vychází z podobné hry, kterou hrávali Stopaři ve Štramberku.
S Čvachtou (Milan Gregora) na jaře 1990 objevili nedaleko Kátru u Tatenice louku porostlou tisíci kopretinami, místo na tábory. V dalších letech zde postupně spolu s dalšími nadšenci z vedení Jedničky (s Jirkou Černohousem – Fousem, Jirkou Krejčou, Mírou Vosátkem), s rovery a kamarády vybudovali skautskou základnu.
Od Kazana převzal Kobra středisko Zubr v roce 2000. Spolu s novou střediskovou radou si prošli několika výzvami. Budování srubu na Kopretince nebo instalace pamětní tabule na Zámečku byly možná zábavou, ale jak si postavit nové klubovny, když se ukázalo, že o ty stávající na Žižkovce přijdeme? Zde se potvrdilo, že když je dobrý a akční tým (v té době již posílený Honzou Střechou – Bonzem), tak platí Jestřábovo „štěstí přeje připraveným“. Výsledek vidí každý, kdo dnes navštíví lanškrounské klubovny. Určitě tomu prospělo i spojení lanškrounských středisek, které Kobra s Autíčkem (Jiří Dušánek) iniciovali a spolu s členy vedení obou středisek v roce 2008 dokonali.
Kobra vystudoval ČVUT – mikroelektroniku a pracuje jako technický manažer 25 let v AVX, nyní v Kitronu Lanškroun. Z důvodu pracovního vytížení předal v roce 2007, těsně před sjednocením středisek, vedení střediska Šroubkovi (Miloslav Uher). Od té doby pomáhá příležitostně středisku podle potřeby. Dnes se krom jiných dalších aktivit rád věnuje akcím „Pětky“, která vzešla z bývalých členů 1. oddílu chlapeckého a dívčího, jejich rodin, též skautů a skautek. Za svoji skautskou činnost obdržel Medaili díků a Medaili Junáka Lanškroun.
Cestování a amatérsky dostupné aktivity v přírodě zůstaly Kobrovou celoživotní láskou. Navštívil kolem 40 zemí světa, ale za nejkrásnější místa považuje ta, která poznal v Česku a na Slovensku, a za nejkrásnější zážitky ty prožité s kamarády.
Stanislav Zedníček – Kobra
Úvod