Po sametové revoluci – druhé obnovení skautingu

Přenesme se opět o dalších dvacet let. Necelé tři týdny po Sametové revoluci, 6. prosince 1989, svolává Jan Špičák – Kazan do Kulturního domu bývalé činovníky a přátele skautingu, kteří se rozhodli navázat na původní činnost. V podstatě už potřetí založili středisko Zubr. Málokdo si tehdy uvědomoval, že se tím otevřela nejdelší kapitola svobodné existence střediska, která trvá až do dnešních dnů.

Přenesme se opět o dalších dvacet let. Necelé tři týdny po Sametové revoluci, 6. prosince 1989, svolává Jan Špičák – Kazan do Kulturního domu bývalé činovníky a přátele skautingu, kteří se rozhodli navázat na původní činnost. V podstatě už potřetí založili středisko Zubr. Málokdo si tehdy uvědomoval, že se tím otevřela nejdelší kapitola svobodné existence střediska, která trvá až do dnešních dnů.

Tábory

Ihned po listopadu 1989 skauti opětovně zahajují činnost. První tábory se konají již za půl roku na louce nedaleko Lanškrouna u základny Zubrovka. V roce 1991 skauti z 1. oddílu poprvé táboří na Kopretinové louce u Tatenice. Louku mezi lesy s krásným výhledem na protější svah a osvěžující říčkou nedaleko koupilo středisko v roce 1997. Na přelomu tisíciletí zde zkušení a zruční vedoucí vybudovali svépomocí dřevěný srub, který je dodnes celoročně oblíbeným cílem výprav. Ani louka není využívána pouze v letním období. Už v roce 2006 se na Kopretince konal zimní tábor. Odvážlivci na louce pokryté sněhem přespávali v teepee. Kopretinová louka však není zdaleka jediným místem, kde lanškrounští skauti pořádají tábory, vyrážejí do blízkých i vzdálenějších krajů. Od roku 1946 se letního dobrodružství zúčastnilo asi 5 800 táborníků, od roku 1990 to pak bylo přes 5 300.

Vznikání a zanikání jednotek

Skauting po sametové revoluci na Lanškrounsku vzkvétal a přibývalo i členů. Svoji činnost obnovilo devět oddílů – čtyři oddíly skautů (první, druhý, třetí a čtvrtý), dva oddíly skautek (první a třetí) a dvě smečky vlčat (první a třetí). Posléze vznikl nový dívčí oddíl (dvojka).  V roce 1994 došlo k založení nového střediska “Dikobraz”, do kterého přešly 3. oddíly a nově také vznikly oddíly v Tatenici a v Rudolticích. O tři roky později se ke středisku přidal také 2. oddíl, ze kterého vznikl 36. oddíl. V roce 1997 došlo také ke znovuobnovení činnosti 1. dívčího oddílu.

Vznikaly rovněž nové oddíly roverů. Ve středisku Zubr to byla LaBonanza a ve středisku Dikobraz DLONN. Dnešní podoba našeho střediska Zubr a Dikobraz se zrodila v roce 2008 sloučením obou středisek. V současné době jej tvoří sedm oddílů – 1. chlapecký oddíl, 1. dívčí oddíl, 31. oddíl skautů, 33. smečka vlčat, 37. dívčí oddíl, 30. kmen dospělých a kmen dospělých.

Základny

Po rse lanškrounští skauti scházeli nejprve v agitačním středisku na náměstí Jana Marka Marků v současné budově I. stupně ZŠ Aloise Jiráska a v domečku na ulici Vodní. 3. oddíly si vytvořili základnu v domě na ulici 5. května s číslem popisným 390, kde probíhala činnost až do roku 2011. Ostatní oddíly se v průběhu roku přestěhovaly do Annahofu (Anenského dvora), který svépomocí opravili. Zde se skauti ze střediska Zubr scházeli téměř až do konce tisíciletí. Na podzim roku 1999 se 1. oddíly přestěhovaly z Annahofu do čísla popisného 378 na ulici Žižkova, do Pamovy vily.

Poté, co se střediska v roce 2008 spojila, započaly také práce na projektu nové společné klubovny. Za pomoci města tak byla v roce 2011 otevřena vyhlášená klubovna Na Větru s velkou zahradou. Klubovna se nachází na severovýchodním okraji města blízko svahu, který je jako stvořený pro drakiády a zimní bobování. V této klubovně se scházíme již 14. rokem a stále poskytuje komfortní zázemí všem pěti dětským oddílům.

V roce 1990 začali skauti využívat i další budovu nedaleko od lanškrounských rybníků. Jedná se o Zubrovku, malý domeček příhodně zasazený mezi poli a lesy. Oblíbený cíl výprav patřil nejdříve podniku Tesla a později městu Lanškroun. To Zubrovku v roce 2022 definitivně předalo středisku. Během posledních dvou let na Zubrovce proběhly desítky pracovních brigád a díky nelehké, avšak ochotné práci dobrovolníků ze střediska je budova opět ve skvělém stavu.

Akce

Nejen schůzky, výpravy a tábory. Skauti v Lanškrouně se věnují i mnohým akcím, na kterých se setká celé středisko nebo na kterých mohou potkat skauty z nejrůznějších koutů republiky.

Oblíbenou střediskovou akcí je třeba pěvecká soutěž DOSILASO. S táborovými a trampskými písněmi zpěváci nejrůznějšího věku soutěží již přes dvacet let. Od roku 1995 se také každý říjen scházíme na Drakiádě. Protože pouštět draky si s námi rádi chodí i neskautští obyvatelé Lanškrouna, v posledních letech je tato akce již neodmyslitelně spjata se dnem otevřených dveří.

Středisko také pořádalo nespočet závodů, oslav výročí a skautských setkání. Například v roce 2011 pořádali základní kolo Svojsíkova závodu v okolí lanškrounských rybníků. Při této příležitosti získala lanškrounská skautka Jindra Kozáková – Sojka medaili svatého Jiří, jedno z nejvýznamnějších skautských ocenění. Aby mohli skauti předat dětem maximum, každý vedoucí se musí setkat s určitou formou vzdělávání. Lanškrounští skauti v roce 1996 uspořádali akci Poradní skála. Do Obory u rybníků se tak sjeli vedoucí z celé republiky, aby načerpali inspiraci pro práci se světluškami a vlčaty (jak nazýváme holky a kluky ve skautu ve věku 6 až 10 let). Dvakrát naši vedoucí také uspořádali kurz Atropa, na kterém získávali vědomosti a zkušenosti mladí vedoucí. 

Závodění

Skauti každoročně pořádají celorepublikové závody. Děti jsou tak motivovány k prohlubování znalostí a pilování dovedností, ale především se učí skupinové spolupráci a utuží si kamarádství ve družince. Aby se dostaly až do finále mezi čtrnáct družinek z celé republiky, musí nejdříve uspět v základním, tedy okresním, a krajským kolem. To se čtyřikrát za sebou podařilo skautům z 31. oddílu. A když se celostátní kolo závodů v roce 2005 konalo v Lanškrouně, podařilo se jim na domácí půdě dokonce získat prvenství.

Probojovat se v průběhu let do celostátního kola se podařilo i dalším oddílům. Naposledy to byly světlušky a vlčata z 37. a 31. oddílu v roce 2022.

Celostátní a mezinárodní setkání

Skauti z Lanškrouna rádi vyrazí i za hranice. Roveři z oddílu LaBonanza se tak podívali do hlavního města Skotska Edinburgu. V roce 2001 se tam konal mezinárodní skautský tábor Scoutscamp. Skauti a skautky z 1. oddílů se zúčastnili také Intercampu v roce 2004, na kterém se setkali se skauty z celé Evropy. Děvčata z 1. oddílu vyrazila také na mezinárodní tábor v Polsku nebo na Středoevropské Jamboree. Skupinka skautů a skautek z Lanškrouna se objevila také na Národním Jamboree před dvěma lety v Hradci Králové. Zde zažili třeba seberozvojové skautské programy nebo živé večerní koncerty.

Dobročinnost

Jedním ze základních poselství skautingu je to, že je potřeba mít otevřené oči a připravené ruce pro pomoc druhým. Kromě tisíců hodin dobrovolnické práce, které vedoucí odvádějí s dětmi nebo při organizaci oddílu a střediska, jsme se zapojili i do nejrůznější projektů.

Když se stát vypořádával s důsledky závažnách povodní v roce 2002, lanškrounští skauti zorganizovali sbírku na skautská střediska v zasažených oblastech, která přišla o všechen svůj majetek. Roverské oddíly LABONANZA a DLONN se zapojily do projektu Kapka naděje. Na lanškrounských benzínkách umývali auta. Výtěžek byl použit na boj s leukémií. Peníze na dobrou věc dávali skauti i z karnevalů pořádaných na lanškrounském zámku. Tentokrát se jednalo o projekt Adopce na dálku.

Během karantén za koronavirové pandemie jsme se zapojili do Skautské pomoc. Senioři a další lidé z ohrožených skupin mohli požádat o zajištění nákupu. Středisko také vyrábělo zákopové svíčky v projektu Teplo a světlo pro Ukrajinu.

Nemusí se však jednat o složité akce a vydělávání peněz. I děti na schůzkách se zapojují do nejrůznější pomoci jako jsou projekty Krabice od bot, Psaní od srdce nebo Maraton psaní dopisů. Ať už se jedná o zajištění vánočního dárku pro děti ze znevýhodněného prostředí, napsání dopisu seniorovi do domova důchodců, vyčištění malé černé skládky v okolí klubovny nebo venčení psů z útulku.

Věříme, že dobrovolnictví dává smysl. Koneckonců, pomoc druhým obohacuje především toho, kdo dává.